Běšiny, ležící jihovýchodně od Klatov v rozkošném údolí při Drnovém potoce na trati dráhy Domažlice-Horažďovice, jsou původu prastarého, neb od dávných dob stávala zde zemanská tvrz, z níž zachovala se dodnes budova panské sýpky. Ostatní budovy dnešního zámečku původem svým sahají do století XVI. Jedna z nich, jež k východu byla obrácena, dávno jest zbořena. Tvrz byla důkladně podsklepena a chodby táhly se daleko za kostel a k rybníku. První písemná zmínka o Běšinech činí se roku 1379, kdy ves patřila zemanům Častovoji, Sudovi a Drslavu. V té době jsou uváděny pod názvem BESSIN, po roce 1400 pak BIESCHINY či BIESSINY. Staršího data než BĚŠINY je tvar BĚŠÍN. Teprve v XV. století se objevuje tvar množného čísla BĚŠINY.
V roce 1382 byly Běšiny majetkem pana Jeníka Mnicha z Běšin, v jehož erbu, ve dvě půle rozděleném, vidíme černou medvědí tlapu ve zlatém poli a stříbrný buvolí roh v poli černém. Roku 1395 držel Běšiny Milota z Běšin, po němž v majetek otcovský uvázali se roku 1404 synové Jiřink a Jan řečený Hlávka.
